|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacientku s levostrannou hemiparézou
Malá, Kristýna ; Stupková, Michaela (vedoucí práce) ; Čajka, Vladimír (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacientku s levostrannou hemiparézou. Cíle: Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zpracovat kompletní kazuistiku fyzioterapeutické péče, která probíhala v rámci souvislé odborné praxe, včetně zhodnocení efektu terapií. Dalším cílem bylo získání teoretických poznatků o diagnóze pacientky, konkrétně o kraniocerebrálním traumatu. Souhrn: Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, obecnou a speciální. Obecná část je teoretická a zpracovává informace o kraniocerebrálních traumatech. Věnuje se anatomickému popisu mozku, jeho cévního zásobení a vysvětluje neurofyziologický podklad řízení pohybu. Dále se zabývá druhy kraniocerebrálních traumat, včetně poruch vědomí a jejich léčby. V poslední části jsou uvedené fyzioterapeutické metody a techniky, kterým lze ovlivnit stav po poranění mozku. Ve speciální části je zpracována kazuistika fyzioterapeutické péče o pacientku V. H. po kraniocerebrálním traumatu s levostrannou hemiparézou. V práci je zahrnuto kompletní vstupní a výstupní kineziologické vyšetření, průběh terapií a závěrečné zhodnocení efektu terapií. Tato speciální část vychází ze třítýdenní práce s pacientkou v rámci souvislé odborné praxe v soukromém zdravotnickém zařízení MediCentrum Praha na Chodově, a to v období 14. 1. - 8. 2. 2019. Klíčová slova:...
|
|
|
Úloha sestry v péči o nemocného s apalickým syndromem
ČASTORALOVÁ, Veronika
Cílem této bakalářské práce bylo popsat úlohu všeobecné sestry v péči o nemocného s apalickým syndromem. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny celkem tři výzkumné otázky, které znějí následovně: "S jakými ošetřovatelskými problémy pracují sestry u nemocného s apalickým syndromem?", "Jaké specifické intervence realizují sestry u nemocného s apalickým syndromem?" a "Jaké jsou postoje sester k etickým otázkám souvisejícím s péčí o nemocného s apalickým syndromem?" Empirická část této práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření, které bylo provedeno technikou polostrukturovaného rozhovoru. Podklad pro vedení tohoto rozhovoru (příloha 1) se skládal z 24 otevřených otázek, které byly v případě vhodnosti rozšířeny o další doplňující otázky. Jednotlivé otázky byly zaměřeny na péči o nemocné s apalickým syndromem, na rehabilitaci a komunikaci s těmito pacienty, i na etickou problematiku spojenou s tímto onemocněním. Výzkumný soubor byl tvořen 9 všeobecnými sestrami, které se v rámci výkonu svého povolání setkávají s pacienty ve vegetativním stavu. Pořízené rozhovory byly dále zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou "tužka-papír". Výsledky výzkumného šetření jsou prezentovány v podobě kategorií a podkategorií, do kterých byly v rámci lepší přehlednosti roztříděny. Tyto tematicky zvolené kategorie popisují jednotlivé oblasti péče o nemocného s apalickým syndromem v co nejširších souvislostech, včetně spolupráce s rodinou nemocného a přesahu do etické problematiky tohoto onemocnění. Výsledky práce poskytují komplexní pohled na problematiku péče o tyto nemocné očima všeobecných sester. Mohou proto sloužit jako informační materiál pro studenty, sestry, rodiny takto nemocných i pro kohokoliv, kdo má o tuto problematiku hlubší zájem.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče v přístupu k pacientům s apalickým syndromem a k pacientům v terminálním stádiu života
SMETANOVÁ, Denisa
Hlavním cílem této práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče v přístupu k pacientům s apalickým syndromem a pacientům v terminálním stádiu života. Ve spojitosti s tímto cílem bylo stanoveno osm výzkumných otázek, zaměřených na vybraná specifika. Empirická část bakalářské práce byla zpracována prostřednictvím kvalitativního výzkumného šetření, které bylo provedeno formou polostrukturovaného rozhovoru, který se následně dělil do dvou částí. První část byla zaměřená na otázky týkající se pacientů v apalickém syndromu a v druhé části byla změřena na pacienty v terminálním stádiu života. Získané výsledky byly zpracovány metodou otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořily sestry z interní jednotky intenzivní péče, dále z lůžkového hospice, z oddělení následné péče JIP a také z oddělení ARO. Výsledky práce, jež byly analyzovány a následně kategorizovány, přinesly zajímavá zjištění, na základě nichž jsme došli k závěru, že pro sestry je péče o obě komparační skupiny velice fyzicky i psychicky náročná. Zdá se, že analýza výsledků je shodná s jinými studiemi, neboť i my jsme zjistili, že sestry identifikují specifika ošetřovatelské péče u pacientů v apalickém syndromu zejména v oblasti hygienické péče, výživy a komunikace. Pacientům v terminálním stádiu se navíc dostává klidu, ticha a důstojného konce života. Bakalářská práce byla psána tak, aby přinesla přehled mezi specifiky péče o pacienty v apalickém syndromu a pacienty v terminálním stádiu života. Výsledkem výzkumu naší bakalářské práce je informační materiál, který slouží nejen pro sestry, rodiny pacientů, ale i laickou veřejnost.
|
|
| |
|
|
Komparace ošetřovatelské péče o apalicky nemocné v domácí a ústavní péči z pohledu pečujícího
SOUSEDÍKOVÁ, Zuzana
Z důvodu zrychlující se urgentní medicíny a zdokonalení neurochirurgické péče přežívají inzulty mozku jedinci, kteří v minulých letech měli šanci na záchranu života minimální. Jako následek tohoto pokroku je stále se zvyšující výskyt apalicky nemocných. Tato diplomová práce porovnává domácí a ústavní péči o apalicky nemocné. Zjišťuje, zda jsou tyto péče srovnatelně kvalitní a ucelené. Jelikož je domácí péče pro stát ekonomičtější, je nutné ji v dnešní době nedostatku financí v resortu zdravotnictví podporovat. Ke sběru dat byla použita kvalitativní technika výzkumu pomocí nestandardizovaného rozhovoru. Zkoumaným souborem bylo šest zdravotnických pracovníků a šest rodinných příslušníků, kteří se starají o apalicky nemocné. Jedna respondentka měla syna v ústavní péči, avšak na přechodnou dobu si jej brala do domácího ošetřování. Otázky byly připravené zvlášť pro zdravotnické pracovníky a zvlášť pro rodinné pečovatele. Z výzkumu je patrné, že apalicky nemocní v domácí péči dosahují výrazně lepších výsledků. Fyzická zátěž pečovatelů je srovnatelná, psychická je vyšší u rodinných příslušníků. Bazální stimulace, která je u takto nemocných nesmírně důležitá, je účelně využívána pouze v ústavní péči řádně proškolenými pracovníky. Výsledky této práce byly prezentovány na VI. Celostátní studentské konferenci pořádané Fakultou zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Získaná data jsou součástí sborníku: SOUSEDÍKOVÁ, Zuzana. Komparace ošetřovatelské péče o apalicky nemocné v domácí a ústavní péči. In VI. Celostátní studentská vědecká konference bakalářských a magisterských studijních oborů Všeobecná sestra, Porodní asistentka, Zdravotnický záchranář, Ošetřovatelství. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2011. s. 18. ISBN 978-80-7395-391-1. Práce bude také poskytnuta Sdružení Cerebrum, které ji umístí na své internetové stránky a poskytne svým klientům, kteří jsou ve styku s nemocnými po úrazu mozku. Rozšířením této práce mezi osoby, které mají ve své blízkosti jedince s poraněným mozkem je nejlepší možnost, jak poukázat na aktuálnost problému.
|
|
|
Využití konceptu Bazální stimulace v ošetřovatelském procesu u apalického syndromu
MÁŠOVÁ, Renata
Téma bakalářské práce {\clqq}Využití konceptu Bazální stimulace v ošetřovatelském procesu u apalického syndromu.`` jsem si vybrala vzhledem k absolvování kurzu Bazální stimulace, abych nastínila využití tohoto konceptu v ošetřovatelské péči. Bazální stimulace je program pro ošetřovatelství. Díky vědeckému základu a velice lidskému přístupu si získává stále větší množství příznivců mezi sestrami i lékaři. Jde o komplex ošetřovatelských metod jejím základem je poskytování vhodných stimulů, díky nimž dochází k podněcování nervových komplexů. Je prokázáno, že takové impulsy přispívají k obnově paměťových stop a k celkové rehabilitaci pacienta. Koncept Bazální stimulace pomáhá po kraniocerebrálních poraněních, cévních mozkových příhodách, v komatózních stavech a při apalickém syndromu. Práce je rozdělena do dvou částí. První část je teoretická, kde se zabýváme apalickým syndromem a podrobným popisem konceptu Bazální stimulace. Druhá část je praktická a jsou zde popisovány jednotlivé kasuistiky s plánem ošetřovatelské péče podle konceptu Bazální stimulace. Účinky tohoto konceptu jsou vyhodnoceny dle pozorování a dotazů na ošetřovatelský personál a rodinné příslušníky. Z pozorování klientů s apalickým syndromem jsme dospěli k závěrům, že koncept Bazální stimulace na tyto klienty působí velmi příznivě. Tato metoda je začleněna do běžné ošetřovatelské péče a měla by se stát běžným standardem v ošetřovatelské péči o klienty. Zdravotní stav těchto klientů je mnohdy dlouhodobě stabilizovaný a prognóza bývá nepříznivá, tedy jde především o předcházení možných komplikací. Tato vědecká metoda pozitivně působí na tyto klienty jak z pohledu ošetřovatelského personálu, tak z pohledu rodinných příslušníků. Zachovává komfort klienta, individuální přístup a holistickou bytost. Péče o takto vážně nemocné klienty je velmi fyzicky i psychicky náročná na běžném oddělení. Proto si myslíme, že jsou na místě apalické jednotky, kde je pečováno o tyto klienty individuálně dle konceptu Bazální stimulace. Ve spolupráci s rodinou a ošetřovatelským personálem je se zajištěním všech veškerých možných pomůcek a zázemím tato péče v rámci možností zvládnutelná.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů uložených na lůžku Clinitron
PINCOVÁ, Dana
Funkčním principem vzdušného lůžka je "fluidizace". Technologická operace, při níž je vrstva zrnité látky udržována ve vzduchu vzestupným proudem plynu. Na suchém plovoucím polštáři se pacient vznáší jako ve stavu beztíže. Na tlakově exponovaných místech není váhou těla zhoršováno prokrvení a současně rovnoměrný proud suchého vzduchu brání maceraci, umožňuje odlehčení a rozložení váhy těla, čímž se snižuje riziko vzniku dekubitů. Dále zajišťuje čisté prostředí, vysušuje popálené plochy a tím brání rozvoji gramnegativní infekce. Zabudovaný termostat udržuje nastavenou teplotu lůžka, kterou je možné měnit podle potřeb pacienta. Výhody vzdušného lůžka, především terapeutické jsou nesporné, ale lůžko má i své nevýhody. I přes tyto nevýhody je platným pomocníkem ošetřovatelského personálu, který si již provoz bez těchto lůžek nedovede představit.
|
|
|
Posouzení psychické a fyzické zátěže sester v ošetřování klienta s apalickým syndromem
PROKEŠOVÁ, Helena
Díky moderní medicíně klientů/pacientů s apalickým syndromem přibývá. Jsou hospitalizováni na různých ošetřovacích jednotkách.Ošetřovatelská péče u těchto klientů/pacientů je bezesporu náročná nejen na přístrojové vybavení ošetřovacích jednotek, na personální obsazení, ale velké nároky jsou kladeny i na ošetřovatelský personál, který má poskytovat odbornou a náročnou ošetřovatelskou péči. Poskytování této péče je většinou v kompetenci sestry, pro kterou může představovat větší či menší psychickou a fyzickou zátěž. Obě tyto zátěže pak mohou mít vliv na kvalitu poskytované péče. Cílem této práce bylo zhodnotit psychickou a fyzickou zátěž sester při ošetřování klientů s apalickým syndromem v závislosti na ošetřovací jednotce a byly stanoveny dvě hypotézy. H1: Psychická zátěž sester, pracujících na apalické jednotce je nižší, než zátěž sester na ostatních ošetřovacích jednotkách. H2: Fyzická zátěž sester pracujících na apalické jednotce je nižší, než zátěž sester na ostatních ošetřovacích jednotkách. K dosažení cíle a ověření hypotéz byla použita metoda dotazování, technika dotazníků. Výzkumný soubor tvořilo 87 sester ze třech typů ošetřovacích jednotek. Vyhodnocením výsledků se ukázalo, že H1: Psychická zátěž sester, pracujících na apalické jednotce je nižší, než zátěž sester na ostatních ošetřovacích jednotkách se potvrdila. H2: Fyzická zátěž sester pracujících na apalické jednotce je nižší, než zátěž sester na ostatních ošetřovacích jednotkách se nepotvrdila.V závěru práce byla navrhnuta doporučení vedoucím pracovníkům ošetřovacích jednotek, na kterých byl výzkum uskutečněn. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že větší psychická zátěž v ošetřování klientů/pacientů s apalickým syndromem je u sester pracujících na standardních jednotkách a jednotkách intenzivní péče. Fyzická zátěž v ošetřování klientů/pacientů s apalickým syndromem je větší u sester pracujících na apalických jednotkách.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u klienta s apalickým syndromem
DRÁBKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá Problematikou ošetřovatelské péče u klienta s apalickým syndromem. Byly stanoveny čtyři hypotézy. První hypotéza předpokládá, že sestry poskytují klientům péči zaměřenou spíše na léčení vzniklých komplikací. Po zhodnocení výsledků zaměřených na ošetřovatelskou péči bylo zjištěno, že některé sestry znají správné ošetřovatelské postupy a některé ne. Z toho vyplývá, že klientům je někdy poskytována péče správná a jindy ne. Hypotéza 1 byla tedy potvrzena. Další tří hypotézy byly zformulovány na předpokladu, že sestry nemají informace o koncepci BS, nevědí o možnosti jejího využití u klientů s AS a nepoužívají tuto koncepci při péči o klienty s AS. Výsledky týkající se problematiky koncepce BS byly však velmi pozitivní. Sestry koncepci znají a při péči o klienty s AS ji používají. Hypotézy 2,3,4 nebyly potvrzeny.
|
host ::
RSS.